Non sperate di liberarvi dei libri

10. září 2010 v 14:37 | ps |  Literatura

Knih se jentak nezbavíme
To je český název knihy, kterou právě čtu a kterou bych chtěla doporučit všem, kteří aspoň část svého života věnují knihám, četbě a vůbec literatuře a psanému slovu. Přečíst by si ji ale měli i ti, kteří opustili knihy a četbu a celé dny dnes tráví u televize či počítače a stahují potřebné informace z internetu. 

V italštině dostala kniha název "Non sperate di liberarvi dei libri", což by se také dalo přeložit jako "Nedoufejte, že se zbavíte knih", což podle mne lépe vystihuje myšlenku obsahu.

Jedná se o spolupráci dvou autorů, italského filozofa, semiologa a masmediologa, Umberta Eco (1932 Alessandria) a francouzského scénáristy, divadelního a televizního autora a spisovatele, Jean-Clauda Carrière (1931).

Motem této knihy je krásná fráze Umberta Eco:

"Il libro è come il cucchiaio, il martello, la ruota, le forbici. Una volta che li hai inventati non puoi fare di meglio." (česky: "Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile byly jednou vynalezeny, líp už je nevymyslíte.")

Kniha je složena z 271 stran názorů, rozhovorů mezi autory vedených francouzským novinářem Jean-Philippem de Tonac. 
Oba autoři se vtipně a s nadhledem vyjadřují k současné situaci psaní, vydávání i čtení knih a zároveň k technologii, která toto vše často nahrazuje - elektronické verze a rychlé stahování a kopírování s využitím počítače či iPodu.

Malý úryvek z komentáře Umberta Eca:
"...Rychlost, s jakou jde dnes kupředu technologie, nás v podstatě nutí k neustálé reorganizaci našich duševních návyků. Každé dva roky musíme vyměnit počítač, protože přesně takto jsou dnes sestavovány všechny přístroje: aby se staly po určité době zastaralými a opravit je už nemá cenu, protože vyjde levněji koupit si nové. Dnes aby člověk každý rok měnil auto, protože nový model přínáší nové výhody v oblasti bezpečnosti, elektroniky atd.."
(str. 41)

Upozorňují také na to, jak pomíjivé jsou dnešní psané materiály. Díky ručně psané korespondenci máme i dnes přehled o tom, jak se žilo a jaké myšlenky se honily hlavou spisovatelům i obyčejným lidem na začátku minulého století. Co však budou vědět o našich myšlenkách lidé za 50 let, když dnes všechno píšeme na počítači, ukládáme do virtuálních dokumentů a posíláme e-mailem, které se buď okamžitě či po několika letech mažou z paměti?

Jedna kapitola je věnována také hlouposti a důležitosti její přítomnosti ve společnosti. Umberto Eco dokonce zmiňuje své rozlišení termínů "idiotství" a "hloupost" v jedné ze svých minulých knih.
Umberto Eco říká:
"...Imbecil je ten, kdo v daný okamžik řekne přesně to, co by říct neměl. Mýlí se, aniž by chtěl. Ale hlupák, to je někdo jiný. Jeho deficit není společenský, ale logický. Na první pohled to vypadá, že uvažuje správně; je těžké si v prvním okamžiku uvědomit, že neříká pravdu. Proto je také nebezpečný..."

Knihu není třeba číst po kapitolách. Stačí mít ji někde blízko po ruce, a když je chvíle času, nalistovat poslední přečtený odstavec a pokračovat dál. Ihned chytíte myšlenku.

V italské verzi ji vydalo nakladatelství Bompiani, Milano, v roce 2009.
V českém překladu Dagmar Slavíkové vyšla v roce 2010 v nakladatelsví Argo s názvem Knih se jen tak nezbavíme, ISBN 978-80-257-0266-6, cena 298,- Kč.
Zakoupit ji lze např. v knihkupectví Kosmas.

Bookmark and Share
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama